Pokavaď máte svůj blog na nějakém tom blog systému, o čem tak nejvíce blogujete? Snažíte se zapadnout mezi ostatní blogem, třeba že píšete články podobný tomu, co čtete od druhých blogem? Inspirují Vás ostatní blogeři? Inspiroval vás někdy nějaký blog k napsaní článku, nebo k založení nového blogu nebo postavení nového designu na blog? 

Když o něčem blogujete, je to téma pro Vás blízké? Jak často blogujete, jak dlouho se věnujete svému blogu? Jaká byla Vaše první adresa blogu? Ukradnete někdy do článku nějakou tu fotku?

To je otázek co? No ptám se, protože bloguju celkem dlouho, ale problém je spíš opravdu najít to co by mně samotné vyhovovalo. Hodně dobrý blog, je na blog.cz a nemyslím si, že by to bylo útočiště jen blbých náctiletých nanynek. Znám tam spoustu kvalitních blogerů. Na blog.cz se mi třeba libí hodně jednoduchost tvorby vlastního designu a můžete si s tím opravdu lehce vyhrát. Začínala jsem tam a dodnes tam běží jeden můj rodinný blog, který s etak nějak z části snažím přestěhovat sem na blogpot.com. Blogspot.com je od Google.com a libí se mi ta okamžitá provázanost z ostatníma sociálníma síťema jako je třeba Youtube, Twitter, spoustu dalšího. Samozřejmě i tady můžete vykouzlit skvělé šablony, stačí opravdu jen číst a koukat se a za chvíli máte design, který se Vám libí a vyhovuje Vám.

Někdy přemýšlím, o čem takový blog, má opravdu být. Jestli by měl být pouze na nějaké to dané téma, fotky, psy, móda, pc hry, nebo stačí udělat jen rubriky s tím co Vás zajímá a tam vkládat své postřehy a články. Někdy je docela problém, teda aspoň u mě ten blog prostě nepřeplácat. Takže v mém případě si musím dávat bacha na videoklipy z Youtube, nebo bych měla blog nafrkaný pouze klipy. Já třeba se zajímám o spousty věcí, takže se nějak blogersky vyhranit je u mě problém. No ráda fotím, ale nejsem žádný profík a nemám ani žádné profy stroje, fotím co vidím, třeba z mobilu. Dneska už stačí mít lepší mobil a nemusíte ani sebou tahat drahý foťák. Ráda čtu, ráda hraju pc hry a ráda chodím do přírody. Můj blog je spíš deníčkem. Nevím jak je to u Vás, ale já na ten svůj blog, vypustím tak nějak co se mi přihodilo, co mám v plánu, co mě zajímá, ale i občas co mně štve. Někdy se k nějakému článku ráda inspiruji na jiných blozích. Takže nekopíruji, ale řeknu si „ Ááá skvělí článek, to se mi libí, mohla bych něco podobného napsat a říct tak svůj názor“ S fotkami, které nemám nějak označené, že nejsou moje tak nejsou moje :D, ale rozhodně nekradu výběr je většinou pouze pro ilustraci ke článku a jedná se o free obrázky. Nekradu z jiných blogů. Jinak stejně je nejlepší mít blog, prostě sám za sebe. Své myšlenky, své obrázky, své pocity, myšlení, vaše zájmy.

Nedávno jsem narazila na hodně zajímavé blogy o hubnutí. Nějaké dívky si založí blog, kde uvedou svou váhu dejme tomu 67 kilo a napíšou všechny rozměry a podobně a tam napíšou jaká je jejich vysněná touha – váha a najednou vidíte z 67 kil třeba 45 a teď blog provází článečky a fotkami. Například: Dnes jsem měla hrozný hlad, ale byla jsem statečná nesnědla jsem nic k obědu ani k večeři, ke snídani jen bílej jogurt a minerálka. No a tak to pokračuje dál a spousta návštěvnic jejího blogísku píše „ áá no to je úžasný vypadáš skvěle, chci vypadat jak ty“ no při takových blogech se ve čtení člověk fakt nenudí. Mně se to třeba svým způsobem libí, že holky se snaží ze sebou něco dělat a není to jen o sezení u počítače, někdy i poradí, ale zase týrat se hlady? No i když v mém případě, nějaké to malé týraní hlady by ani neuškodilo. Jen co se mi nelibí, že třeba anorexie je skrývaná za takovými blogy, kde holky takhle začnou a pořád jim to příjde normální. No nevím. Jinak krom blogů s tímhle tématem mám ráda blogy o filmech, přírodě a tak podobně. Já si myslím, že kvalitních blogerů je hodně. On to nemusí být vždy bloger z x tituly z vysoké školy. Stačí aby ten člověk, měl srdce a psal to co ho baví, co má rád. Vzpomněla jsem si na návštěvnost, jak dřív, nevím jestli ještě teď byla taková éra vyhnat návštěvnost autosurfy. Třeba jste měli až 200 lidí za den na blogu. No, ale nejsem si úplně jistá, že by to ty lidi četli. Pustil se autosurf a vše jelo samo. Navíc toho bordelu pak v prohlížeči, někdy tam projel i vir. Blogerský začátky, ale i konce jsou těžké.

Nevinnost

16. ledna 2012

Nevinnost

Je to něco s čím se narodíme a časem ztratíme. Každý si pod tím představí něco jiného. Nevinnost můžeme ztratit něčím, když se třeba něčím proviníme. Nevinnost je čistota a pravda. Když jí ztratíme je to taková vstupenka do nečeho s čím se pak musíme my nebo naši blízcí nějak naučit žít. Každý náš čin má totiž nějakou odezvu. S něčím se pak potýkáme, ať už naše činny jsou dobré či pšatné. O nevinnost, příjde každý, jedno v jakém daném směru a kdy.Každý o ní příjde. Nevinný není nikdo.

9. prosince 2011

"Pod maskou"

No myslím, že každý nosí masku a pod maskou něco ukrývá, ať je to bráno jak chce každý znás něco schovává. Masky jsou tajemné a mohou nás svým způsobem i chránit, ale identitu nám neschovají. Je to pouze taková hra na schovávanou. Masku prostě aspoň jednou někdo měl a nosil, použil.

Myslím, že jí z části taky nosím. nevěřím tomu, že každý z nás je takový jaký opravdu je, ono to asi ani moc nejde. V práci také musíte být tvrdší a mazanější, a mít tvrdé lokty a můžete chodit přes mrtvé. A doma s lidmi co znáte mužete být skvělí společníci. Maska se nosí v lásce i životě samotném. Možná je to i škoda, protože vlastně nikdy nevíme jaký druhy opravdu je. Neznáme ani samy sebe. Já nosím masku zhruba od deseti let, kdy jsem poznala, že v mém okolí jsou lidé co mě nikdy nebudou brát takovou jaká jsem a hodně často jsem na svou otevřenost doplatila. Nosila jsem masku i ve vztazích. Někdy se stane, že Vám ta maska jakoby přiroste a nemůžete se jí zbavit, už je vaší současí a nemůžete bez ní žít a fungovat, snažíte se jí zahodit a najít sebe sama a ono to nejde. Možná jednou masku shodím, kdo ví .....

16. listopadu 2011

Bisexualita, homosexualita není nemoc je to jen výber toho co nám vyhovuje. Myslím, že dívky k bisexualitě mají mnohem blíže, citovým rozpoložením. Oni i kluci,ale ty často jsou a fungují v citech jinak. Bisexualita prý neexistuje, je prý jen homosexualita a heterosexualita, všechno kolem je jen přidružené. To je sporné.

Vemte si třeba ženu bude 20 let vdaná, bude mít dvě děti , amnžel jí opustí a ona po X letech potká někoho s kým jí je dobře, nechce zůstat sama a začne žít třeba ve svazku z lesbičkou. Není ani lesbička ani bisexuálka a přesto spolu žijí a mají intimní vztah. Žádný člověk na světě nechce přece být na dosmrti sám a chce s někým sdílet své radosti, starosti, prostě s někým být. Myslím, že bisexualita není vždy o tom, že by se Vám líbilo oboje pohlaví a bylo vám jedno s kým jste v posteli. Prostě někdy Vám život naskytne různé možnosti a Vy si jen vyberete, která Vám vyhovuje....

Pod pojmem peklo si můžeme vybavit spoustu věcí, velký kotel , čerty a hříšníky jak musejí přikládat po kotel. A čerti si vaří z lidských hříšných duší polévku. Nebo také peklo, jako strádání, bolest a utrpení v našem světě.

Peklo může být třeba válka, povodně, požáry, násilí. Všechno to zlé v našem světě. Peklo je protikladem Nebe, něco zlého, špatného, bolestného. Někdo v pekle žije, někdo ho prožívá den co den, trpí hladem, žízní, žije v nelidských podmínkách, nebo je týrán psychicky i fyzicky. To všechno může být peklo a nemusí se vždy jednat o lidský problém. Kolik je týráno zvířat čínské farmy, laboratoře a podobně. Peklo se může týkat Nás všech.