Vlastíček po obědě nerad chodí spát a stejně usne

Vlastíček chodí do školky od 8 hodin do tech zrhuba půl třetí až tří hodin odpoledne. Takže je tam i na oběd a odpolední spánek. Vlastík díky ADHD moc toho nenaspí nikdy, prostě je aktivní pořád. Jenže to nejde. Já nebo paní učitelky si odpočinout musíme. Ve školce jestli nespí mi je jedno, tam nejsem. Doma je to po obědě horor. Vlastík nespí ani v noci, natož ve dne. Pomáhá prostě mu chytnout ruku všechno sebrat, pár krát zahudrovat a ruku nepustit a držet pak usne. Tohle jsem dělala i když byl v postýlce. Měla jsem pořád ruku skrz mříže a dodneska když spím pořád mávám rukou do zadu za hlavu :D. Vlastík vždy se spánkem protestuje, ale nakonec usne tak, že by ho nevzbudil ani tank v bytě. Vlastíček bere od paní psychiatričky ke které chodíme asi druhý měsíc s poruchou chování/ADHD/LMD a agresivním chováním, léky na uklidnění. Mně po nich příjde nějak pořád stejný. Tu změnu tam moc nevidím a školka sice říká, že je klidnější, ale mě spíš příjde, že školka podlehla sugesci, kdy ví, že bere kapky tak je hned lepší. Ah jo.

Ta školka mně fakt víte co .... Vlastík je prostě svůj a je hodně velký introvert, hrozně rád chce být s dětma, ale rád si hraje sám, je to komplikovaný.Když třeba Vlastík si hraje ve školce s legem, přišel by jen nějaký malý človíček a mohl by jen koukat,´Vlastik z nervozní a slušně ho požádá jdi pryč. Díte neposechne pozoruje jeho výtvor z lega a hrábne do lega vezme kostku. Vlastik si všímá svého. Hrábne dítě po druhé Vlastík, začne s tím, že je to jeho lego, že si staví a řekne co to bude, ale lego si stáhne por sebe i krabici a řekne neh to být. Dítě šáhne do bedýnky potřetí a je vymalováno. Vlastík chyne dítě za vlasy porazí ho na zem  azačne do dítěte klidně kopat, hrubě a sprostě nadávat pak vezme to lego a vysype krabici lega na dítě a rozdupe co si postavil. Pak odejde jako by se nic nedělo. Následuje trest. Učitelka ho drapne vynadá mu hodně a posadí ho na židličku hanby kam chodej sedet zlobivci. Vlastík je nafouklí a pozoruje děti jak si hrajou. Lítost nad tím co udělal nemá a necejtí. Psychiatrička mi řekla, že Vlastík je necitelný a je mu putna že ublíží. Když jsem u ní byla a Vlastík si hrál pořád s kameny co měla v mysce, myslela jsem že ten kámen vemu a jednu jí fláknu tím šutrákem do hlavy já. Jo a pokom to má co, si teď říkáte. Jo jsem taky nervák, taky introvert. Jenže já se cítila hrozně. Víte pořád je to moje dítě. Já ho dokážu brát takový jaký je, i s jeho blbíma náladama. Vynadávám mu, vysvětlím. Prý, ale nejsem důsledná máma a zaímám se jen o svou práci. Ano zajímám, protože jsem úplně sama a za mně nikdo složenky nezaplatí. Chtěla bych vidět jí. Děsně se to dobře kecá všem, jak školce tak doktorce. ADHD má vlivem porodu, ale i těhotensví, kdy jsem zažívala obrovské stresy s bývalím partnerem ( výhružky, ponižovaní, žádné peníze, jídlo nic) Je jasné, že se to někde odrazilo, plus genetika dělá svoje. Já jsem šílený nervák a když mě chypne rapl tak se fakt musím držet a jeho otec byl ještě horší a ke všemu sobecký. Jenže Vlastík je pořád mé dítě. A také se mi nelíbí to, že ve školce děti mu ubližují a ponižují ho. Nedávno mi ho dali domů tak seškrábaného, samá krev všude škrábance, vylítla jsem tam na ně, jestli jim tohle příjde normální. A oni řeknou to jsou kluci, se perou. Jsem byla nepříčetná po tomhle co mi řekli. Nebo Vlastíkovi vyrazili kbelíkem zub nic se neděje, ale že Vlastík švihl jednou klukovi a zlomil mu brýle je zase všechno špatně. Už nevím. Fakt neví,.Já vím, že je to složité a Vlastík být děti nesmí, jenže ono nic nneí jen tak. Pokavaď by ho nechali si hrát  a pořád ho neprovokovali bylo by to jiné. Vlastík chodí ven u nás doma a má kamarády, tam se nikdy nic nestalo, neděje. Rozumí si s dětmi co chodí do školy, nejlíp tak ta třetí čtvrtá třída nahoru. Jak je to prvnák druhák nebo školkový dojde vždy na melu. Snad to naše chování bude lepší, ale stejně si myslím, že na to žádné kapky nepomohou. Je to o lidech, jak budeme vnímat lidi kolem sebe. Každý prostě stejný není a nebude.